I feel therefore I'm vegan - milk

"Možná i vás už někdy napadlo, že konzumace kravského mléka lidmi je velmi zvláštním a v přírodě nevídaným jevem. Vždyť je to produkt žláz jiného nám nepříbuzného druhu savce, který má sloužit k optimální výživě mláďat právě tohoto jiného druhu. Nepijí ho tedy ani dospělé krávy. Proč by tedy mělo být obzvláště vhodné pro nás pro lidi, a to dokonce jako celoživotní podstatná složka naší stravy?"

ŽIVOTNÍ PODMÍNKY DOJNIC
Jako každý jiný savec, musí i kráva porodit tele, aby produkovala mléko. Proto jsou dojnice uměle oplodněny. Jejich mláďata jsou jim po narození odebrána, což je pro obě strany velmi bolestná zkušenost. Poté je dojnice každý den dojena, asi čtyři měsíce po porodu je znova uměle oplodněna a dojí až do doby šesti až osmi týdnů před porodem dalšího telete. Po zhruba pěti letech jsou zcela vyčerpané krávy zabity na jatkách. Přitom přirozená délka života krav je více než 14 let.

Zvýšená dojivost krav (vyvolaná kravským růstovým hormonem) vede k mnoha onemocněním, hlavně zánětům vemene. Nadměrná velikost vemena navíc krávu tlačí do nepřirozeného postoje, který je jednou z příčin častého onemocnění končetin a kulhání.

Vedlejší produkty - telata - jsou krmena nepřirozeným krmivem a zabita pro maso. Telata chovaná pro telecí prožijí svůj krátký život v úzkých boxech, v kterých se ani nemohou otočit a v krmivu úmyslně nemají železo, aby jejich maso zůstalo bílé (pokud by ztmavlo, ztratilo by svou cenu). (Dobrý zdroj informací o situaci ohledně telat je kniha Osvobození zvířat od Petera Singera.)

ZDRAVÍ

Pokud je vám osud telat a dojnic lhostejný, zkuste se zamyslet nad zdravotními důsledky pití kravského mléka pro vás. Člověk je jediný savec, který pije mléko (navíc mléko jiného druhu) i po skončení doby kojení. Lidské tělo produkuje málo enzymů pro štěpení kravského mléka a někteří enzym laktázy (ten štěpí laktózu - mléčný cukr) úplně nebo částečně ztrácí. Nestrávené mléko zahleňuje - tvoří povlak na stěnách střev, který může porušit systém, zapříčiňovat choroby a narušuje vstřebávání živin. Organismus se při zahlenění brání rýmou nebo alergiemi. Mléko a mléčné výrobky zahleňují nejvíce ze všech potravin (na druhém místě jsou rafinované cukry). 

Člověk kravské mléko pasterizuje - mění jeho povahu ze zásadotvorné na kyselinotvornou. Konzumací převážně kyselé stravy přestanou tkáně (orgány, žlázy, atd.) správně fungovat. Rakovinným buňkám se v kyselém prostředí dobře daří. 

Mléko obsahuje protein kasein, který je pro většinu lidí nestravitelný, dráždí tkáně a přetěžuje játra. Dle Čínské studie kaisen ,,tvoří až 80% z celkového množství bílkovin kravského mléka důsledně a silně podporuje vznik a vývoj rakoviny a všech stadií nádorového bujení". 

Stejně jako u masa byly i v mléku nalezeny škodlivé látky (PCB, pesticidy, plísně, těžké kovy apod.), jež hovězí dobytek přijímá skrze krmivo ze životního prostředí. Další problém mléka je působení rBGH (rekombinovaný hovězí růstový hormon vyrobený kvůli zvýšení produkce mléka), který dle některých studií stimuluje rakovinné bujení.
Mléko navíc může obsahovat určité množství hnisu (krávy mají na vemenech kovové přísadky na dojení, vemena pak trpí drobnými poraněními, do kterých se snadno dostane infekce a nakonec zhnisají - dojící stroje pak do sebe nasávají i odumřelé bílé krvinky). 

Hlavním benefitem pití mléka je prý vápník, který je nezbytný pro zdravé kosti. V televizi neustále běží reklamy o tom, jak mají děti snídat cereálie s mlékem, aby měli silné kosti a pořádně rostli. Realita? Mléko je kyselinotvorné a zahlenění tkání po konzumaci mléčných výrobků vede ke špatnému zužitkování vápníku (který je zásadotvorný). To způsobuje deprese a oslabení kostí. Lidí s osteoporózou neustále přibývá a to hlavně ve státech, které mají velkou spotřebu mléka (na vrcholu spotřeby mléka a zároveň četnosti výskytu osteoporózy stojí USA). Naopak ve státech, kde je konzumace malá nebo žádná nemají s osteoporózou takový problém.

Vápník je bohatě zastoupen v mnoha rostlinných potravinách. Pro srovnání - ve 100 g polotučného mléka je 112 mg vápníku, stejné množství brokolice má 105 mg, sušených fíků 193 mg, květáku 205 mg, jádrech mandlí 240 mg, sezamových semen 670 mg a máku dokonce 1200 - 1400 mg! Stále věříte, že bez mléka budete trpět nedostatkem vápníku a nebudete mít silné kosti?:)

I konvenční medicína již oficiálně hovoří o nemocech, za něž je zodpovědná konzumace mléka. Mezi ně patří např.: různá srdeční onemocnění, šedý zákal (při nesnášenlivosti mléka), neurodermitis (svědivá vyrážka na kůži; chronické onemocnění), rakovina prostaty a ledvin, Parkinsonova choroba, diabetes (především pokud je kojenec krmen kravským mlékem).

EKOLOGIE

K „vyprodukování“ jednoho litru mléka je použito ca. 840 litrů vody (pro srovnání na jeden kilogram jablek je potřeba 40-60 litrů, pšenice 106 litrů, rajčat 138 litrů). Stejně jako u masa, také u mléka vzniká silné prohospodařování rostlinných zdrojů, které zkonzumují krávy a potom se „přemění“ na mléko a maso.
Dále živočišná produkce zamořuje podzemní vody, jezera, a přehnojuje půdu výkaly z chovů.

Zdroje

breatharian.eu

veganfest.cz

vegan-fighter.com

goveg.cz
osteoporoza.cz
vegan.web-stranky.cz

blahut.blog.respekt.ihned.cz
Moore, Robert S. (2006). Zázračná detoxikace (Praha: Eminent).
Freedmanová, Rory - Barnouinová, Kim (2010). Hubená mrcha (Praha: Ikar).

Singer, Peter (2001). Osvobození zvířat (Praha: Práh).